| Daisy Mrázková | Jiřina Hauková | |
 |
Rovnováhu v sobě nevyvážím Rovnováhu v sobě nevyvážím |
|
 |
táhne mě to dolů s
olovnicí do země, či jako pták stoupám do oblak, |
|
 |
k černi mě to táhne
olovnatým smutkem, v bílou se rozplývám dětskou radostí, |
|
 |
bloudím po údolích
zadrhnutou strží, na vrcholku hory nabírám zas dech, |
|
 |
do sebe hledím sobě
odcizena, ze sebe hledím se vším spřátelena, |
|
 |
zápory klesají do iksu
nicování, klady stoupají v zákrutech přitakání, |
|
 |
mrazení vět, jež nejsou
vysloveny, lehká zář slov už odjištěných, |
|
 |
klesám jako kámen do vody
hozený, stoupám jako klouzák větrem zachycený. Rovnováhu
v sobě nevyvážím |