V HORSKÉ VSI

Košile zedrané
Na těle nic už není.
Lipový beránek
rotuje nad stavením.

Ve tmě praskají paže.
Rošt hrudi. Praskot sirný.
Na něm sval srdce pražen
jak slaný jazyk srny.

BÍLÁ

Tvé oko nevzhlédne
od ryby, kterou se postíš –

Uprostřed bílého dne
v panenkách
vpáčení měsíční kosti.

JEZERNICE

Chci pouze jednu: Ji.
Pane, kdy bude po mém?

V ní lomem lomcuji.
V sobě lomcuji lomem.

RÁNO NAD POLI
Světlo jak krokev strmící,
z níž náhle smůla káně skane.
A spolu s ní smrt. V živici.
Ráno tak kolmo dokonané!

K nebi se vznášejí spíže,plné sklepy, V sklenicích s ovocem jadérka se štěpí
A v tobě pukají pecky slív,
které jsi v dětství nevypliv ...
/ Karpatské requiem /

Budu pít výluh z krabilic, abych byl naráz rub i líc.
Chci vrůstat do hlín jako peň, zároveň chci být prostoupen.

MODRÉ HORY
( píseň)

Milého mi svedly.
Sezdaly ho s jedlí.
Smrtky mi ho svedly.
Já teď chodím sama.
Modrýma horama.
Nechce mě morana.

Má milá,proč pláčeš?
Miloval jsem,začež
byl jsem s jedlí sezdán.
Hlavu mám teď v mracích
v mých očích se zračí
smutná bílá hvězda.

JEZERNICE

Sestupuji na dna tůní,
ústa plná bílé střídy.
V sloupu vody stojím u ní,
skrz své dlaně její vidím.